Užitečné informace pro kutily

Dlouhou dobu se mluví o důchodech, jestli na ně bude, jak na ně našetřit apod. Nedělám si ambice hodnotit politicky kroky vlády, nebo opozice, ale spíše se zamýšlím nad důchody a důchodci.

Fakta:

1. dnešní důchodci jsou vesmě ti, kteří celý život, několik desítek let, řádně pracovali, odváděli do důchodového systému peníze, měli by mít nárok na "důstojný" život.

2. někteří důchodci ovšem nepracovali prakticky většinu svého aktivního život a ti mají důchody vypočítávány z "celorepublikové průměrné mzdy". Ta je vyšší, než skutečná mzda 80% současných důchodců. Tady systém důchodů není solidární, už vůbec ne spravedlivý. Ani nový systém tuto nespravedlnost neřeší.

3. za více než 30 let půjdeme do důchodu my, dnešní třicátníci. Do dnešního dne prakticky nevíme, za jakých podmínek.

Vládou odsouhlasený důchodový systém, založený na několika pilířích je v určitých zásadách správný. Nesouhlasím se vším, ale také s něčím souhlasit mohu. Jak jsem uváděl nechci jej hodnotit.

Sám se na tento problém dívám s odstupem, kdy, jako vášnivý kuřák, neholdující sportovním aktivitám, na kole najezdím za rok cca 1-2 km, takže je to spíš módní doplněk, jak se říká, abych nebyl za blbce, že ho nemám. Takže dožití se důchodového věku, je pro mě spíše pokusem o vtip, než reálná skutečnost. Tady je také věc, která mě trápí. Odchody do důchodu v 72 letech jsou velmi podivné, vynechám své kouření, ale opravdu bych se nechtěl dožít 72 letého tesaře na mé střeše. Zastávám názor, že každý důchodce by se měl mít možnost rozhodnout, kdy do důchodu půjde.

Z těchto skutečností bych důchody viděl trošku jinak. Připadne mi logické, že není asi nic těžkého zjistit, kolik peněz na důchodový účet státu ročně přijde. Tady bych se opřel do této skutečnosti - kolik přijde, tolik rozdělím, je to s odstupem času, ale určitě to jde.

Co takhle důchody dávat podle odpracovaných let. Odbourá se tím nespravedlnost, kdy někteří, kteří vůbec nepracují, do budoucna asi ani pracovat nebudou po celý svůj život, mají důchody větší, než ti, kteří pracují 40 a více let. Ti co neodvádí do systému nic, mají více? Ať mají za to, kolik let pro systém důchodů pracují.

Co takhle dávat výši důchodu pouze za odpracovaná léta. Například za 25 let od stát máš tolik a tolik (samozřejmě v každé katerogorii musí být nastavena minimální výše důchodu, tzv. pevná, ta se mění právě v závisloti na tom, kolik peněz se každý rok vybere od pracujících na důchody). A takto pevně určit výši důchudu po odpracování určitých let (měsíce bych nepočítal, pouze celé roky, je to snazžší a jednodušší. Odbourá se tím určitá nesolidárnost - dnes se důchody počítají z průměrné mzdy za určité období a procentuálně se dávají za odpracovaná léta, ale jsou tací, co nepracují a těm se počítají z průměrné mzdy. Já si myslím, že za odpracovaná léta by státní renta měla být pro každého stejná, pouze v závislosti na odpracovaných letech, ale odpracovaných. Mělo by to i výhodu pro ty, co pracovat nechtějí, ale i pro ty, kteří sice pracují, ale za nízké mzdy.

Tady narazím, a to zcela logicky, na nesolidárnost systému - bohatí odvádí více v množství peněz, nikoliv v procentech - ale státní důchod by byl jedním z pilířů. Dalším by bylo právě důchodové připojištění - soukromý pilíř - tak jak to je navrženo. A tady je prostor pro bohatší, ti si mohou spořit více než méně příjmové skupiny a tím si zajistit lepší životní úroveň.

Ale viděl bych i další pilíř - tím je sociální systém zaměstnavatele - ten by přeci mohl odvádět také zaměstnanci na jeho důchodový účet peníze, opět v souvislosti s odpracovanými léty. Ale tyto peníze by zaměstnavatel, aby tím byl motivován, měl mít možnost dát jako odpočet z daně z příjmu, nikoliv pouze jako nákladovou položku (tím ušetří pouze na korporátní dani cca 19% z celé částky). Dává to zaměstnancům, nahrazuje tím povinnost státu, pokud chceme i nadále žít v sociálním státu, mohla by být navržena max. výše takovéhoto příspěvku. Tím by zaměstnanci mohli být také motivováni k tomu, aby "necestovali" mezi zaměstnavateli, protože i tato částka může být zajímavou pro jejich budoucí příjmy k důchodu.

Jak by ten systém asi vypadal - v roce 2012 vybere stát na důchody x peněz - to rozdělí v roce 2013. Každý ví, že když bude pracovat 25 let, dostane například 4.000,-- Kč. Tím není nucen pracovat do 72 let, ale jak chce dlouho pracovat. Může to vést i k tomu, že například ve 44 letech budeme mít důchodce, kteří začnou podnikat, začnou se věnovat svým koníčkům, ty posléze nabízet a vydělávat si. Je to také o psychice. Samozřejmě by takové důchody byly asi nízké, ale bylo by pouze na uvážení každého z nás, kdy do důchodu půjdeme a to považuji za spravedlivé. V 55 letech můžeme mít odpracováno přes 30 let, můžete najednou přijít o zaměstnání, najednou se cítíte nepotřebný, ale dnes volbu nemáte, tady by volba byla a příležitost také.

Ale za těch 25 let by díky zaměstnavateli, ale svým úsporám, mohl například čerpat ročně 12.000,-- Kč, tj. 1.000 Kč měsíčně. To je jenom příklad. To už by nezatěžovalo státní kasu, to jsou jejich osobní úspory a na ty mají právo čerpat.

Ne každý má možnost nadprůměrného výdělku. To je potřeba vzít jako fakt. Nejsou pro každého stejné možnosti. Takže by důchodce podprůměrně vydělávající měl státní rentu stejnou, jako důchodce milionář, který pracoval stejně dlouhou dobu. V extrémních případech by důchodce s extrémně nízkou mzdou mohl mít i vyšší důchod, než byla mzda. Pracuje 55 let, nebo 60 let, poté proč by neměl mít vyšší důchod?

Ti, co nepracovali, nebo pracovali málo, budou mít málo, ne jako dnes, že budou mít vyšší důchody, než lidé, kteří pracují 40, 50 let, každý den, přitom mají nízké mzdy. Tohle není spravedlivé.

Žádný důchodový systém není a nemůže být dokonalým, nikdo neodstraní rozdíly ve výši mezd, za kterých kdo pracoval, ale může se snížit nespravedlivé rozdíly mezi těmi, co pracují, těmi, co nepracují, těmi, co mají větší mzdu a těmi, co mají menší mzdu. Státní důchod by prostě a jednoduše byl "odměnou" za práci. Kolik by skutečně byla, by bylo přesně dáno a dalo by se i relativně přesně určit s předpokladem na desetiletí dopředu.

Nejdůležitějším faktorem je, že stát nevydá více, než vybral, tedy i nebude pokračovat zbytečné zadlužování na úkor mladších generací. Nikdo, po 40 letech práce, by se necítil být nespravedlivě krácen. U nízkopříjmových důchodců by to znamenalo i zvýšení důchodů, u vysokopříjmových důchodců, zcela logicky snížení důchodů.

Co je ta hranice "slušného" důchodu? Nevím, ale myslím si, že v denšní době by tomohlo být kolem 50% průměrné mzdy, tedy cca 12.500,-- Kč. Pokud je to pro 2 důchodce v domácnosti, jsou to slušné peníze. Pokud s tím má žít 1 důchodce, je to horší, ale určitě to není částka, se kterou by musel vybírat mezi rohlíkem a chlebem. Samozřejmostí je, že i jednočlenná domácnost by musela mít možnost se přestěhovat do státních "sociálních" bytů. Města, obce, prakticky veškerý bytový fond rozprodala, bude velmi těžké začít tento bytový fond opět budovat, ale pomocí důchodových domů by to bylo reálné.

Jsou to pouze mé myšlenky, jenom přemýšlím o tom, proč zrovna varianta již vládou schválená by měla být tou nejlepší a zda skutečně řeší problémy, které obyčejní lidé cítí a vnímají.